Fotobiomodulace mozku – PBMT

Existuje několik mechanismů spojených s podporou fyziologické změny mozku pomocí fotobiomodulační terapie (PBMT).

Fotobiomodulace mozku  za pomocí transkraniálně-intranazálních mozkových fotobiomodulačních náhlavních souprav s různými pulzními frekvencemi je budoucností léčbyu tramatického postižení mozku.

Tato zařízení využívají nejmodernější technologii mikročipů, která zvyšuje fotonickou hustotu výkonu 810nm v rámci transcraniálních clusterů.

Vlnová délka primárně používaná s PBM se nachází v blízké infračervené oblasti elektromagnetického spektra s dostatečnou hustotou výkonu. Když jsou hypoxické / poškozené buňky ozařovány fotony NIR nízkého stupně, dochází v jejich mitochondriích k zvýšené produkci mitochondriálního adenosintrifosfátu (ATP).  Další změnou je uvolňování oxidu dusnatého z hypoxických / poškozených buněk. Neurony jsou buňky, které obsahují mitochondrie a oxid dusnatý.

V hypoxických neuronových buňkách se inhibuje nekovalentní vázání oxidu dusnatého cytochrom-C oxidáza (CCO) protein navázaný na membránu, který slouží jako koncový bod akceptoru elektronů v řetězci elektronového transportního dýchání. Při expozici fotonů NIR uvolňuje CCO oxid dusnatý, který pak difunduje z buněk – zvyšuje lokální průtok krve a vazodilataci.

Po počáteční expozici NIR fotonům je v neuronové buňce krátký výskyt reaktivních druhů kyslíku (ROS), což aktivuje řadu signalizačních cest. ROS vede k aktivaci genů citlivých na redox a souvisejících transkripčních faktorů, včetně NF-kap.5, 6 PBMT stimuluje genovou expresi pro buněčnou proliferaci, migraci a tvorbu protizánětlivých cytokinů a růstových faktorů.